Nominace

26. října 2017 v 8:42 | Štěně |  !!Novinky!!
Jo! Tak jsem taky nominovaná! Kde? Na Czech blog awards - blogerka roku, kategorie Life :) moc děkuju, je to hrozně hezký. Letos to bylo 5 let, co blog vzniknul. Za tu dobu jsem obešla hromadu koncertů, ztratila pár lidí, co se vydávali za přátele (což mi nevadí), stihla jsem odmaturovat, najít si práci, ale i přes to mi vášeň ze psaní nezmizela, i když teď píšu méně :)

Díky za každý hlas, moc si toho vážím.

No a hlasovat můžete zde:


 

Rozloučení s Igorem Belajem

18. října 2017 v 10:28 | Štěně |  Z koncertů
Hodně lidí překvapila zpráva, že z kapely The Paranoid odchází zpěvák Igor Belaj. S tímto super skladatelem a zpěvákem jsem natáčela 2 rozhovory a jeden mi vyšel v časopise Help Music. Obecně tuhle kapelu mám moc ráda a hodně mě mrzelo, když jsem se tuto zprávu dozvěděla. Od doby, co píši a chodím na koncerty se, rozpadlo hodně mých oblíbených kapel, na jejichž koncerty jsem chodila a prožila s nimi skvělou pubertu. Vlastně s nikým jsem se nestihla rozloučit. Proto jsem se rozhodla odcestovat do Plzně na Pilsner fest (7. 10. 2017). Naštěstí mám úžasnou kamarádku Šárku, která tohle dobrodružství se mnou podstoupila.
Vyjížděly jsme v 16:00 a v Plzni jsme byli o hodinu později. Našly jsme obchoďák, kde jsme si daly jídlo a vyrazily k historické varně (asi přes půlku města). Na místo jsme dorazily v 18:30. Možná bychom to stihly dřív, ale náš orientační smysl nebyl až tak dobrý. Nicméně jsme stihly dorazit na polovinu koncertu Báry Zemanové. Bylo to velice příjemné.
Podium bylo malé a před ním bylo nízké zábradlí. Nebyl problém se dostat k této zábraně. Konečně jsem stála uprostřed před podiem a ne na kraji jako vždycky. Po chvilce přišly kámošky z Moravy. A vedle nich stála kamarádka Andy, se kterou jsem byla na pár koncertech Koblížků. Strašně ráda jsem jí viděla. Řekla mi, že tam je ještě Anetka, která taky jezdila na Koblížky. Bylo to super holky zase vidět.
Těsně před koncertem jsem ještě stihla dojít za Igorem. Popřála jsem mu hodně štěstí a poděkovala za všechno. Když jsem se vrátila za kámoškama, cítila jsem dobrý pocit, že jsem se mohla rozloučit, že jsem řekla, co jsem chtěla. Spadnul mi kámen ze srdce, že je můžu naposled vidět. Samotný koncert začal ve 20:30 a byl ohromný. Všichni zpívali, skákali a dováděli. Každý si to chtěl naplno užít. Zpěv návštěvníků byl opravdu silný, což se projevilo nejvíc v písničce Nikdy nezabudnem, kde ani kluci nehráli, jen koukali na všechny a natáčeli na mobil video. Ve vzduchu bylo cítit nevyřčené "sbohem a děkuji" jak ze strany návštěvníků, tak od Igora. Chvílemi vypadal jako ten nejpyšnější zpěvák na světe, že má tak skvělé fanoušky. Bylo to smutné, ale zároveň úžasné. Lepší rozloučení kluci nemohli naplánovat.
Teď už zbývá jen Igorovi i zbytku kapely popřát hodně štěstí v jejich další kariéře jak hudební tak osobní. A hlavně poděkovat, protože tihle kluci dokázali hodně lidem svými písněmi pomoci. Jsou to skvělí hudebníci i lidi. Dokázali toho spolu spoustu. Měli vždy perfektní a bezchybnou show. Doufám, že si někdy budeme moci poslechnout nové věci od Igora i kapely The Paranoid.

Wosa - Auto pro lolky

31. srpna 2017 v 14:45 | Štěně |  !!Novinky!!
Znáte Wosu? Ne? Tak já vám nejprve kluky trochu představím. Tahle punk rocková banda z Prahy vznikla před 12 lety. Posledním jejich počinem je vydání EP Lordon calling z roku 2016. Letos nahráli pár songů a očekává se vydání nového CD. Co si kluky trochu představit? Vojta - to je zpěvák a kytarista, Tony je kytarista, Martin je basák a druhý Martin je bubeník. Jejich koncerty jsou vždy plné zábavy, skvělých lidí a energie, která je na podium, pod ním, za ním, no prostě všude. Po tak dlouhé době je opravdu na čase vydat videoklip. A já jsem přece všude!
Natáčelo se 5. srpna 2017 v klubu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy s názvem Dr. Voják. Hezký menší klub s punkovou atmosférou. Ve 13:30 jsem byla na místě. Svítilo sluníčko, byl krásný den. Kamery a střihu se ujal velice nadaný Honza Bláha. Natáčelo se ve vnitř. Když mě tam kluci vzali, spadla mi čelist. A to asi všem, protože, kdo někdy viděl auto na podiu? No dobře, přiznávám se, teď trošinku přeháním. Auto tam bylo, to ano, dokonce tráboš. Jen ho byla jen půlka. Kdo navštěvuje tento klub, zajisté už pochopil, že se jedná o autíčko, které je u podia, kde mají zvukaři zázemí. Rozhodně to byl originální nápad! Takže, po příchodu jsem se usadila do zadní části klubu, abych měla přehled. Chvíli na to se objevila na podiu kapela. Jak už název článku napovídá, natáčelo se na písničku Auto pro lolky. První záběry byly na celé podium i s aktéry. Pohled to byl opravdu skvělý. Žluté auto, bílo černý strop, červená podlaha, černé pozadí, vzadu světla. Právě čas na pauzu. Přece jen bylo vedro a na podiu několikanásobně větší. Následovaly záběry s jednotlivými kluky zvlášť. Bylo vidět, že do toho dávají všechno. No, a když máme tráboše, tak co ho doplnit koloběžkou? Proč ne! Opravdu jedinečný záběr, jak muzikanti sedí v autě a Tony je předjíždí na koloběžce. To vše bylo dotočeno kolem půl čtvrté. O půl hodiny později už přicházeli komparzisti a přátelé. Poslední záběr dne byl kapela a komparzisté na podiu. Nikdy bych neřekla jaká to je fuška. Natočilo se to jednou a já už hledala dech až někde v Austrálii. Když se tyto záběry dotočily po druhé, byla jsem ráda, že žiju. Tak si říkám, kde jsou ty časy, kdy mi bylo 16 a nedělalo mi problém proskákat a dělat blbosti celý koncert.
Po natáčení jsme už jen seděli, odpočívali, kluci si ještě zahráli, já se pak pokusila hrát na bicí a zase jsme seděli a povídali si. Takový ten odpočinkový klidný podvečer s přáteli. Co víc si přát.
Bylo to opravdu skvělé dopoledne plné zábavy. Moc děkuji klukům za možnost s nimi strávit odpoledne.

Odkaz na klip:

 


To snad není pravda...

10. srpna 2017 v 15:21 | Štěně |  Věci, co se prostě musí uveřejnit
Tenhle článek nebude veselý. Pamatujete si na 1. Československou Superstar? Ve finále byl Martin Chodúr a Miro Šmajda (zajímavost: všiml si někdo, že vždy ve finále byl 1 Čech a 1 Slovák?). Martin Chodúr má rodinu (gratuluji), je v ústraní.
Článek, který čtete je ale o Mirovi Šmajdovi. Krátce z jeho hudební historie: Po soutěži hrál s kapelou Rosemaid (zajímavost č. 2: kde na kytaru hrál Roman Birkuš z The Paranoid). 8. 11. 2010 vydali album Čo sa týká lásky. Byla to pecka. Mám ho doma a bylo to skvělé album. Pak se kapela rozpadla (a mě opadl zájem, i když ho po očku sleduji), Miro vydal pár svých songů. Následovalo album mirosmajda.com (2013). Nejnovější počin je album Terapie, které vydal s kapelou v roce 2016. Momentálně jezdí s Walda Gangem, kde zastupuje za nemocného zpěváka. Skvěle jim to šlape.
Před pár dny tento skvělý zpěvák vydal klip. ALE!!!! Co to má kurňa být? Písnička je super, mně se líbí. Klidnější, melodičtější. Miro je dobrý zpěvák, o tom není pochyb. Videoklip? Hrůza! Ve 3 minutách máte možnosti vidět trapnýho porminentního pseudopisálka, co se proslavil svými vulgaritami, kluka ze Superstar, co má (nebo měl?) klučičí kapelu, která napodobuje One direction nebo Lunetic (navíc si šlape na jazyk), pornohvězdu, co je ošklivá jak pondělí po prokalený neděli, politika, o kterým absolutně nevím co si mám myslet (a asi nejsem jediná) a co má společného s hudbou (spíš se mi to zdá jako pokus o kampaň) a určitě se ještě někdo najde, koho neznám (asi jsem i raději). Jako pardon, ale to je na tom Mirko tak špatně, že si bere do klipu takový odpad? Jsem znechucená, zklamaná.
Doufám, že se jednalo o výjimku a že podobným nechutnostem se do budoucna vyhne. Přece jen (doufám) neklesl tak nízko, aby musel obsazovat takovéto podivné "lidi".
Na hudební scéně se objevují i špatné věci. Tohle mě teda hodně mrzí. Odkaz na klip tu dávat nebudu, jelikož takovéto "lidi" a jejich propagaci nepodporuji!

Zklamané Štěně

Wosa natáčí videoklip!

7. srpna 2017 v 11:39 | Štěně |  Věci, co se prostě musí uveřejnit
V sobotu se mi naskytla příležitost být u natáčení videoklipu kapely Wosa ( http://bandzone.cz/wosa ). Tuhle bandu mám fakt moc ráda jak hudebně tak jako přátele. Bylo to opravdu skvělé odpoledne a klukům moc děkuji! Všechno jsem si napsala, co jsem si nenapsala, to si pamatuju. Velký článek z celého dne čekejte s vydáním videoklipu. Opravdu je na co se těšit. Prostě Wosa no ;)

Monča

Pomoc!

3. srpna 2017 v 11:01 | Štěně |  Věci, co se prostě musí uveřejnit
Ahojky,

moje kamarádka se rozhodla, že napíše knížku. Je na začátku a chce, aby její hrdinka měla co nejblíž ke čtenářům. Protom prosím, pomozte jí a vyplňte dotazník (odkaz níže). Nezabere vám to více než minutku.


Všem moc díky :)

Štěně

Ztráta

21. července 2017 v 10:18 | Štěně |  Věci, co se prostě musí uveřejnit
Ahoj,
moc se poslední rok nevyjadřuji, ale tohle mi nedá...
Asi každý milovník hudby už slyšel, co se včera stalo. Chester Bennington (zpěvák Linkin Park) včera ráno ve svém bytě spáchal sebevraždu. Je to neskutečná ztráta pro rodinu (měl 6 dětí), kapelu, přátele, fanoušky i celý hudební svět. Tahle zpráva prošla většinou deníků a webů. Samozřejmě i na českých novinkách.cz v sekci rubrice Kultura. A strhla se i diskuze (docela hojná). Strašně mě překvapilo, co jsem se tam dočetla (stačilo mi přečíst 1. stránku diskuze). Hodně lidí se vyjadřovalo, jaký byl Chester feťák (ok, prý problémy s drogama měl), že dobře mu tak, že to nikoho nezajímá, že stejně LP nikdo nezná (tak to je šílená blbost, každý trochu kulturně žijící člověk je zná) a mnoho dalších ošklivých výrazů, poznámek a narážek. Bylo mi špatně, jen jsem si přečetla půlku první stránky. Chápu, že všichni nesdílíme stejné hodnoty, ale vyjadřovat se o smrti někoho (i když je slavný nebo ne) takhle? To je opravdu nehorázná drzost. Dost mě to zklamalo. Že lidi neumí projevit trochu empatie, soucitu, a že když je to nezajímá, tak prostě se musejí vyjádřit místo, aby byli zticha a hleděli si svého. Kdyby jim umřel jejich oblíbený zpěvák, taky by je to mrzelo (i když u některých pochybuji, že mají city).
Doufám, že Chestrovi je tam nahoře líp.
Je hvězda na hvězdné obloze!

FIR

31. května 2016 v 16:36 | Štěně |  Představuji:
Ahoj všem... tak nějak poslední dobou nic nestíhám. Ani koncerty, ani psaní.
Sedím v práci, v kanceláři (už sama) a tak si chci pustit nějaký písničky. Ale co? Najednou mě napadnou staří Falling in reverse. Kapela, která mě přivedla do světa tvrdší hudby, pořádnejch koncertů a zážitků (i z poslechu).
Tak tady představuju:
Falling in reverse - Listen up - první písnička, kterou to začalo!


Štěně

Simple Plan v Praze 5. 3. 2016

11. března 2016 v 12:55 | Štěně |  Z koncertů
Tenhle den pro mě hrozně moc znamenal. Simple Plan zbožňuju a tak jsem si tenhle koncert přece nemohla nechat ujít! Je zajímavý jak jedna kapela vás může tolik ovlivnit, a právě tahle banda umí neskutečně zvednout náladu.
Lístek byl koupený, přátelé vyzvednutí a už jsme frčeli před Incheba arénu, kde jsme stáli už od 17:30, takže hodinku a půl před vpuštěním divé zvěře do haly. Že se dveře otevřou a všichni se rozeběhnou, jsem čekala, ale že to bude až tak rychlé, to zase ne. Člověk se ani nestihl rozkoukat co se děje, a už musel utíkat jak o život, aby ho ostatní lidi za ním neušlapali. To se ještě dalo přežít, následná tlačenice a nedostatek vzduchu byl horší. Vysvobozením byla až kontrola vstupenek a vpuštění do haly. O předražené šatně a obsluze příjemné jako rýma v létě se radši ani zmiňovat nebudu.
Ale zpět k hezkým věcem. Mít vstupenku na stání před podiem bylo super. Byla jsem v cca 7. řadě. Sice jsem moc neviděla (jelikož jsem mrňavá), ale atmosféra byla natěšeně nedočkavá už při příchodu.
První předkapela byla The Bottom Line. Docela dobrá kapela, která všechny zaujala akrobatickým kouskem zpěváka, který vhodil do davu nafukovací postel, na kterou skočil. No, málem si u toho natloukl. Hlavně ze začátku, než chytil balanc, ale byla to sranda. Určitě se musel cítit jak na člunu, který sjíždí divokou vodu. Druhou předkapelou byli Ghost Town. O nich jsem taky nic nevěděla, ale už od začátku se mi líbili. Jejich hudba je energická a prostě skvělá. Zpěvák sršel optimismem a pořád skákal jak klokan. Tahle kapela určitě stojí za pozornost. Jsou fakt dobří.
Čas běžel dál a už se schylovalo k půl desáté, k hlavnímu času celého večera. Simple Plan odstartovali koncert písni (z nového alba) Opinion Overload. Ta hned všechny dostala do varu a ještě lepší nálady. Během večera zazněli ještě další 3 písničky z nového alba Taking one for the team (I Refuse, Boom a Farewell). Pokud sledujete simpleplan.cz tak jistě víte, že Dominika vyhlásila překvapení pro SP. Kdo chtěl, si měl udělat cedulku s přívlastkem z písničky The rest of us a až tahle písnička zazní, tak všichni měli nápisy zvednou. Byla jsem zvědavá, kolik lidí se tohoto projektu zúčastní. A najednou to bylo tady. Rozhlédnu se kolem sebe a 99% lidí tam mělo nápisy. Bylo to opravdu úžasné a samotní kluci byli překvapení a potěšení. Pierre po písničce řekl:"There are no words to describe how amazing you are. A beautiful surprise - thank you". Dále pak zazněla i písnička Summer Paradise. Bylo horko, zněla tahle krásná písnička a kluci hodili do davu obrovské nafukovací míče. Najednou si člověk opravdu připadal jak v létě na pláži. Já jsem byla celá nedočkavá, jestli kluci budou hrát This song saved my life. Je to moje nejoblíbenější písnička a hodně pro mě znamená. Měla jsem štěstí. A bez bicích zněla ještě líp. Bylo to úžasné. Závěr večera patřil písničce Perfect s akustickým začátkem. Všichni svítili mobilama nebo zapalovačema, pak se písnička rozjela, ale to na nostalgické atmosféře vůbec nic nezměnilo. Byl to jeden z nejsilnějších (né- li nejsilnější) momentů večera.
Celý koncert doprovázela skvělá atmosféra. Pierre se předvedl se svou češtinou, což bylo potěšující a milé oživení večera. Oficiální autogramiáda nebyla, ale když si člověk hodinu a čtvrt počkal tak se i kluků na pár chvil dočkal. Ale byli hodně unavení, čekal je další náročný den a moc se nezdrželi.
Byl to nejúžasnější koncert, na kterém jsem kdy byla. Ta atmosféra se nedá popsat. Bylo to magický, úžasný, dech beroucí.


Setlist:
Opinion Overoad
Jet Lag
Jump (kousek z I gotta Feeling
I´d do anything
Boom
The Rest of Us
Welcome to my life
Your love is a lie
I Refuse
Party medley (Uptown funk + Can´t feel my face - cover)
Can´t keep my hands off you
Summer Paradise
Farewell
Crazy
I´m just a kid
Shut up!
Perfect World
This song saved my live (bez bicích)
Perfect

Nezapomínám!

29. září 2015 v 12:07 | Štěně |  !!Novinky!!
Ahoj, opět po dloooouhé době se hlásím. Jak jste si jistě všimli, posledních pár měsíců nepíšu. V dubnu a květnu jsem maturovala, takže nebyl čas, pak jsem se nedostala na vysokou (a popravdě, jsem za to ráda, protože ano, žurnalistila na UK byl můj sen, ale spát nesmysly o politice by mě opravdu nebavilo), pak přišla fáze depresí a teď jsem ve fázi absolutní neschopnosti a nechuti někam chodit, natož psát. Takže když náhodou někam jdu, tak mě to tam nebaví. Poslední skvělá akce bylo 10 let srandapunku kapely Wosa, ale to byl mejan všech mejdanů a od tý doby nic moc. Ale v pátek možná půjdu na nový Koblížky do Vagonu, tak snad něco napíšu.
Neztrácejte se mnou trpělivost, já se vždycky ozvu ;)
Monča

Kam dál