Prosinec 2012

Hudební dílny

23. prosince 2012 v 18:36 | Štěně |  Věci, co se prostě musí uveřejnit
Ahoj, tak jsem tu opět s dalšími zajímavostmi. Tentokrát jde o Hudební dílny. A ano, o těch jsem psala už na začátku července. Po prázdninách tahle akce opět začala fungovat a to vždy jednou za 14 dní v neděli. A já nemohla ani na jediné chybět. Hraní na bicí mě opravdu baví a zvuk kytar mám ráda. Tenhle projekt vznikl pod vedením pana Lukáše Fouska. Ten byl vždy přítomen a pokaždé s sebou přivezl i kapelu Koblížc!. Na těchto hodinách učení na hudební nástroje se chodilo dívat docela dost lidí. Učili nás učitelé, kteří sami měli kapely a hlavně zkušenosti, i samotní Koblížc!, což bylo oživení celého projektu. Dílen bylo po prázdninách celkem 6. Občas jsme byli všichni u bicích, kam se přinesly i kytary a hrály se různé písničky (např. All the small things), nebo jsme byli jednou v sále na velkém podiu a hráli jsme a zpívali, což bylo úžasné. Ale všechno buhužel jednou končí a nadešel týden před posledními Dílnami a mě to nedalo něco vymyslet, nějakou oslavu. Vždyť se přeci všichni naposledy pospolu uvidíme! To nejde nechat jenom tak. No spojila jsem se s kamarádem Pavlem a spolu jsme dali dohromady plán. Poslední Dílny se ponesou ve znamení oslav Vánoc, nového roku a ukončení Dílen. Takže Pavel (a kapela Punix 96, již je členem) si vzal na starosti písničky, které se budou hrát a já to ostatní. Napsala jsem strašně moc lidem, všem až na malé výjimky se tenhle nápad líbil. Týden utekl jak voda a většina lidí opravdu byla v neděli ve 14:45 na zastávce Strážní s pitím (nealkoholickým) nebo jídlem a s červenou santovskou čepicí. Což mě strašně moc potěšilo. Řekla bych, že nás tam mohlo být klidně 30 nebo i víc a všichni se moc těšili na Dílny. Nakonec se šlo na 2 skupiny. Jedna, ta velká, šla jako první přepadnout Ulitu a já a pár dalších kamarádek jsme čekaly na naše přátele. Nakonec jsme to vzdaly, jelikož byla velká zima a šly do tepla. Ostatní přišli do půl hodiny po nás.
Jídlo, pití a čepice, to byl hlavní znak posledních Dílen. A také televize Prima přijela se svými VIP zprávami. Věčné přesouvání nahoru, dolu, před kameru, za kameru nepřidalo nikomu na klidu, ale všechen ten chaos, který tam panoval, byl nakonec rozpuštěn, když jsme si zalezli s kytarami a basou k bicím, většina lidí se tam sešla (celá místnost byla narvaná, div nepraskly stěny) a hrálo se a zpívalo a bylo to dokonalý. Nakonec jsme bouchli dětský šáňa, připili si, uklidili a šli domů. Nejkrásnější bylo, že zhruba v půlce programu začalo sněžit. Bylo až kouzelné jít domů, když padaly velké vločky sněhu. No, nikomu se nechtělo domů, všichni vzpomínáme na ty krásný chvilky.
Hudební Dílny jsou suprový projekt. Nejenom, že se naučíte hrát na kytaru, basu nebo bicí, ale poznáte super lidi a uvědomíte si, že hraní na nástroje nejsou jenom nudné hodiny v ZUŠce, kde se učíte otráveně noty a hrajete takový ty klasiky (my jsme hráli třeba All the small things od Blink 182 a Robert nás to naučil). A hlavně ta atmosféra. Ta báječná atmosféra, kdy zapomenete na všechny problémy a jenom se bavíte a srší z vás ta čistá, pravá radost. To jsou prostě Hudební Dílny! Všichni doufáme, že magistrát uvolní peníze na dotaci téhle super akce, aby mohla pokračovat i příští rok. Aby mohli přijít i lidi, kteří tam nikdy nebyli, ale chtějí se tam podívat. Prostě Dílny jsou skvělej projekt, kterej si zaslouží pokračovat!
Štěně =o)